Jak těžké je se zamilovat?

3. dubna 2015 v 12:59 | Maggie |  Nedopsané stránky

Jak těžké je se zamilovat?

Jak to je doopravdy těžké? Jak to v týhle době je.. Na to se určitě každá holka ptá. Dokonce i já, i mě to zajímá. Každý jsme měli partnera, s kterým jsme se určitě spálili, věřili jsme tomu, že je takový a takový, zamilovali jsme se bezhlavě a pak jsme zjistili, že realita je vlastně uplně jiná.. jak se s tím poprat.. To je náplň tohohle článku.



V téhle době je jednoduchý se zamilovat. Všude vidíme pěkný kluky, pro který bychom udělali první poslední jen proto, aby se na nás podíval a usmál se. Co s tím ale? Ti kluci, který bychom my "out" holky chtěli se točí za těma vysokýma dlouhovlasýma blondýnama s nohama až někam do nebe.. prostě koukají na ty štíhlí a vypatlaný mozky na podpatkách.

Nás normálních holek si málo kdo všimne a když už tak my jsme tak blbý, že je většinou bereme jako skvělí kamarády ale nedovolíme si nic víc, protože jsme stále zamilovaný do těch kluků, na které stejně nedosáhneme a můžeme je z dálky jen obdivovat.

Můj příběh o zamilovanosti je strohý.

Poznala jsem kluka. Už když jsem ho viděla poprvé, říkala jsem si "Sakra ten se mi líbí!". Nebyl nijak dokonalej ale měl právě to svoje kouzlo, který mě přitahovalo čím dál víc. Začali jsme se vídat a bavit jen díky mým "drahoceným" kamarádkám, které jsou hezčí, štíhlejší a očividně mohou nabídnout víc než já.

Když jsme byla na diskotéce s partou i s ním, trochu víc jsem se opila a asi to i trochu přehnala. Alkohol a city nejsou zrovna nejlepší kombinace. Vrhla jsem se na něj. Né tak doslova, ale začala jsem ho líbat, on se nebránil a já to brala jako dobrou cestu, ale pak jsem se dozvěděla, že on už dávno ví o mém nemilém přízvisku "DĚVKA" právě od slečny, která si hrála na skvělou kamarádku. A tím to taky skončilo. Když jsme mu řekla, že se mi líbí a žebych ho chtěla, že bych chtěla to s ním zkusit, jednoduše mě usadil větou "Mám tě rád jako kamarádku, ale děláš co děláš, a já tě nechci."

Rozpadl se mi svět. Zamilovaná holka s brekem sražená na kolena v koutě. Bohužel, i tak to bývá.

Nejlepší na tom je, že teď se bavíme uplně normálně. Vyřešili jsme si to a řekli si že spolu nikdy nic mít nebudem. Tvářím se jako "Jooo jasně, jsem uplně v pohodě, nic k tobě necítím, jsi můj kámoš..!" , ale proavda je horší a to, že jsem pořád ta zamilovaná.

Zamilovat se je opravdu jednoduché, ale následky a řešení je horší. Tak co s tím? Nedávám si nijak vysoké cíle na kluky, ale ani ti normální, stejné "třídy" jako já mě nechtějí. Nejsem dost dobrá. A co teď s tím? Zamiluj se a trp!

Kašlu na to ;) nebudu hledat, nebudu se snažit, když vidím, že mi to stejně k ničemu neni. Počkám si až se ukáže můj princ a projeví o mě zájem a já budu vědět, že do tohohle kluka se zamiluju a že mě neodmítne a neopustí :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama