Září 2015

Ze dna na vrchol - Part 1

22. září 2015 v 23:44 | Maggie |  Výplody fantazie

Ze dna na vrchol - Part 1

"Kdo z hrnku poznání do dna pije, kdo smysl života nevidí,
kdo létat chce, ale nechodí, kdo svého štěstí je pochodní."

Nebylo mi dost. Snad jenom mladý nevyspělý naivní chlapec, kterému sotva na tváři vyrašili první vousy. Byl jsem naivní, i já to vím teď. Ale jak to tak bývá. Láska si každého najde, ať je to ta pravá, ať je to ta falešná, která nás jen zkouší ve svých lstích, která si s námi hraje jako voda s listem na hladině. Poznal jsem ji. Dívku, která okouzlila mne jen jedním jediným pohledem. V ten moment jsem nevnímal nic, jen její ladné pohyby, úsměvy, doteky. Jen to co ona měla a jaká byla. A byla moje. Byla to princezna, která jakoby princem byla, mě vysvobodila z tmavého života a vnesla do něj světlo. Zamiloval jsem se. A tím to všechno začalo.


Ze dna na vrchol - Předmluva

17. září 2015 v 22:54 | Maggie |  Výplody fantazie

Ze dna na vrchol - Předmluva

Vezměme to pěkně od začátku a hlavně popořádku. Ze dna na vrchol je příběh, který se skutečně stal. Není to však můj příběh, ale je to příběh člověka, který se v mém životě nachomítl jako neočekávaná bouře v horkých letních dnech. Je to někdo, kdo mi vstoupil do života a od začátku ho změnil. Někdo, za koho jsem hrozně ráda, že s ním můžu sdílet svůj život. Někdo, komu jsem ochotna dát všechno co mám jen pro to, abych ho udělala šťastným. Někdo, koho ze srdce víc než sebe miluji..

K úvodu bych ještě dodala, jak jsem se vlastně dostala k tomu, že budu publikovat něčí příběh, který se ostatním může zdát nepochopitelný ba i nepodstatný a nesmyslný, ale pro mě to má určitou hloubku. A každý by si měl uvědomit, že to co budete následných pár dní číst, se může stát uplně každému.

Neznala jsem ho ani týden, ale něco mi říkalo, že s ním se cítím báječně. A on to cítil stejně. Aniž by o mě cokoli věděl, nebo mě znal lépe, nebo aspoň stejně, jako lidé, s kterými se vídám každý den, přece jen ke mě v tu chvíli měl takovou důvěru a svěřil mi příběh, který by jen tak někomu neřekl. A v tu chvíli jsem si uvědomila, že tento člověk, ke mě má takovou důvěřu, jako nikdo jiný nikdy mít nebude. Skoro doslovně mi řekl "Neznám tě tak dlouho, ale jak tu spolu sedíme a povídáme si, nevím čím to je, ale důvěřuju ti, a proto ti řeknu věc, kterou jsem řekl jen pár lidem, které znám už několik let. Ale ty jsi výjmečná a chci aby si to věděla..".

A tak bych teda začala...